Rekonstrukce lodi
Loď se dařilo rekonstruovat po etapách.
V prvé řadě bych chtěl vyzdvihnout jednu věc - štěstí na pracující parťáky.
Byl jsem seznámen s konstruktérem lodí:
p. ing. Davídkem a lodním truhlářem: Kamilem Talířem.
Poté elektroinstalace: Josef Vojíř.
Takto jsme tvořili základ jádra, funkční partu.
Cokoliv se nalodi dělá - nesmí se ošidit. Pravidlo č. 1.
Kolikrát jsme stáli před rozhodnutím, jak dál.
Jestli by nebylo lepší jít a koupit novou loď.
Ne, máme to rozdělané, musí se to dokončit. Za každou cenu.
Jako první přišla na lodi na řadu špička. Tam drželo dřevo pohramadě zvláštním způsobem.
Celé se to vyztužilo nezer platem. Vyztužil se kotevní vrátek.
Aby se kotva na moři neurvala i s částí lodě.
Na to se položil nový rošt z teaku.
Rošt proto, aby mohly vlny protékat zpět.
Jako druhé na řadu přišlo vyztužení vnitřní obšívky v kajutě.
Zasadit do ní první část stěžně a upevnit do kýlu lodě.
Toto se opravovalo během letní sezony. Když pršelo, šlo se pracovat.
Podařilo se nám zjistit, že střecha nad kuchyní je zralá komplet na výměnu.
To se podařilo zjistit postupně u všech třech střech.
Tato práce se protáhla do zimy a něco počkalo i na další sezonu.
Při výměně střech se vyztužila okna a vyměnila se komplet všechna okna.
Když se tohle všechno odehrálo, byl na řadě motor.
Motor se objednával a hledal hodně dopředu.
Zároveň se nechal postavit stěžeň a ušít plachty. To je sezona č. tři.
A po čtvrté sezoně r. 2011 šla džunka ven z vody.
Byla na řadě obšívka a výměna komplet kormidla, šroubu, hřídele.
Bylo se na co těšit.
Jen měsíc se vysoušela. Kamil trpělivě probrousil škvíru po škvíře.
Ohlídal stav dřeva, našel spoustu zralých míst na výměnu.
Padlo rozhodnutí, že tuto obšívku opravíme. Ale na moře pojedeme jedině s vyztuženou skořápkou.
Jinak, že nás na moře p. Davídek nepustí. Jak řekl, tak se stalo.
Shnánělo se dřevo na všechny strany.
Z teaku stavět nemůžeme. Přišli jsme na iroko - tvrdé dřevo z Afriky.
Jeden dělal obšívku, druhý kormidlo, třetí brousil strojovnu, kajuty. Další svařoval podlahu v koupelně...
Bylo to šílené.
Zažívali jsme přepracování, každý se s tím vypořádával statečně po svém.
Už začal červen a my jsme chtěli být v srpnu hotoví a připravení na odjezd.
Začal boj o čas. Hlavně, ať jde loď co nejdříve do vody. Už se začala rozesychat.
Kropení nepomáhalo.
Konečně motor - zázrakem se ho podařilo usadit a namontovat.
Hlavně, ať už jde loď do vody, aby se zatáhla. Do lodě teklo čtyři dny. Zjistili se vady na nových čerpadlech.
Zatáhla seholka naše. Obšívka prošla zkouškou. Nekápne do ní.
První projížďka - zkouška motoru.
Tam vše o.k., až na výfuk. Začal hořet.
Rychle do přístavu a oprava - byla neděle, všichni opraváři venku. To je realita.
Od této chvíle je džunka ve vodě.
Doladila se takeláž, plachty, kladky, lanoví... fůra věcí kolem.
Před týdnem jsme byli zkoušet plachty.
Vyrazit na moře můžeme s jistotou až r. 2013.
Jak jsme rekonstruovali